Amanitas Fire Theatre - ALENKA

Synopse

“Alenku v říši divů jsem četla poprvé jako malá a tehdy mě nechytla. Vlastně popisovala vše, co jsem viděla okolo, tak jak to vidím. Nedávno se mi ale Carollova kniha dostala opět do rukou potom co jsem ji přečetla dospělýma očima, uvědomila jsem si jak moc mne v dětství ovlivnila a změnila,” popisuje první inspiraci Linda Mikolášková, výtvarnice a jedna z tvůrčí dvojice Amanitas a doplňuje: “Všichni kdo kdy zkusili LSD uvádějí, že jako jediná droga je navždy trochu změnilo, otevřelo je v uvažování po celý zbytek života. Alenka funguje úplně stejně - po jejím shlédnutí byste měli odcházet jiní, dospělejší, vnímavější.”

Amanitas Fire Theatre dlouhodobě pracují na bázi vizuálního divadla, jejich dosavadní představení se blížili spíše show, složené z různých performativních obrazů. Poprvé v jejich tvorbě tak pracují s pevně daným námětem Lewise Carolla. Nechybí ale techniky, na které jsou doposud jejich diváci zvyklí - fireshow, akrobacie, skvělá choreografie Terezy Georgievové, druhé polovičky tvůrčího dua nebo dechberoucí masky Lindy Mikoláškové. Ve spojení s využitím už tak vizuálně bohatého interiéru i exteriéru klubu Cross v Holešovicích se nabízí divákovi opravdový výlet do králičí nory. “Vy budete Alenkou, my vaší říší divů,” říká Tereza Georgievová, choreografka představení a vysvětluje: “Začínáme v kavárně v prvním patře vernisáží fotek Amanitas a v řadě obrazů projdeme až na prostranství před klubem. Pracujeme tak s prostorem i divákem, sám neví, kdy má co čekat, kdy se objeví obraz za zrcadlem.”

Amanitas

Amanitas Fire Theatre založili Tereza Georgievová a Linda Mikolášková. Skupina působí na poli nového cirkusu od roku 2010. Široká škála tvůrčích postupů a fůze fireshow, žonglování, fyzického divadla, živého zpěvu, autorsky mixované hudby, závěsné i pozemní akrobacie, pantomimy, manipulace s objekty a scénického tance je ve spojení s velmi silnou vizuální složkou.

Postapokaliptická estetika, s odkazem na komixovou kulturu, cyber punk a pop artové tendence provází naši tvorbu která vizuálně manifestuje Deborgův spektákl. Výraznou složkou je bodypainting, expresivní líčení a masky, jež vznikají z netradičních materiálů ready made pseudo zboží původních objektů diametrálně odlišného užití, materiálů jež pomáhají k odcizení lidství jako leitmotiv projevů pozdního kapitalismu.

V průběhu své dosavadní tvorby se věnujeme tématům z české provenience (KO.MIX.X1 na motivy Muriel & Andělé a Muriel & Oranžová smrt (Kája Saudek, M. Macourek), RUR a Kafkova Proměna. Snažíme se o vyvrácení dnes rozšířeného pojetí fireshow coby náhražky divadla jako estrády bezkoncepční manipulace s ohněm. Inspiračními zdroji jsou mimo jiné country tendence a specifika českého trampingu, mykologické experimenty, energie postpsychadelických psytrance potlachů, česká lidová tvorba a kuchyně, dočasné autonomní zóny, hobos, bobos, nanotechnologie, masová kultura, brazilská káva a muži s vousy - kníry.

Lewis Carroll (Charles Dodgson)

V roce 1856 přijel na kolej Christ Church nový děkan Henry Liddell a přivedl s sebou svou mladou rodinu, jejíž všichni členové hráli významné role v Dodgsonově životě a v následujících letech výrazně ovlivnili jeho spisovatelskou kariéru. Dodgson se stal blízkým přítelem Liddellovy manželky Loriny a jejích dětí, obzvláště tří sester: Loriny, Edith a Alice Liddellových. Dlouhou dobu se předpokládalo, že svou „Alenku“ odvodil od Alice Liddellové. Napovídá tomu skutečnost, že verše akrostichu na konci Za zrcadlem tvoří její jméno a v textech obou knih je skryto množství zběžných zmínek o ní.

Dodgson sám ale v pozdějším životě opakovaně popíral, že by jeho „malá hrdinka“ byla založena na skutečném dítěti. Svá díla často věnoval dívkám, které znal, a jejich jména vkládal do akrostichů na začátku textu. Jméno Gertrudy Chatawayové se v této formě objevuje v předmluvě/věnování k básni The Hunting of the Snark (Lovení Snárka) a přesto nikdy nikdo nepředpokládal, že by některá postava v příběhu mohla být založena na ní.

I přes nedostatečné informace (Dodgsonovy deníky z let 1858-1862 chybí) se zdá být jasné, že přátelství s rodinou Liddellových bylo koncem padesátých let důležitou součástí jeho života. Zvykl si brát děti (nejdřív chlapce Harryho a později i všechny tři dívky) na výlety loďkou do blízkých vesnic Nuneham Courtenay a Godstow.

Právě při jedné z těchto výprav, když vzal se svým přítelem Robinsonem Duckworthem 4. července 1862 dívky na výlet po Temži, vymyslel Dodgson základ příběhu, který se nakonec stal jeho prvním a největším komerčním úspěchem. Atmosféru tohoto odpoledne zachycuje v úvodní básni Alenky v kraji divů, která hovoří o onom „golden afternoon“ (zlatém odpoledni). Dívky jsou tu označeny jmény Prima, Secunda a Tertia. Loďka plula po Temži až k Godstow. Ve svém deníku si Carroll poznamenal, že pak si dali na břehu čaj. Zpět do Christ Church se dostali až po čtvrt na devět. Tam muži vzali dívky do Carrollova bytu, aby si prohlédly jeho sbírku fotografií, a dívky se vrátily domů před devátou. K tomuto záznamu připsal Dodgson o sedm měsíců později poznámku: „Při této příležitosti jsem jim vyprávěl pohádku o Alenčiných dobrodružstvích v podzemí…“ Alice Liddellová Dodgsona prosila, aby pohádku sepsal a ten jí nakonec (po spoustě odkládání) v listopadu 1864 dal ilustrovaný rukopis nazvaný Alenčina dobrodružství v podzemní říši. Tak vznikl zárodek příběhu, který Carroll ještě později přepracoval.

Ještě před tím četla Dodgsonův nedokončený rukopis rodina přítele a učitele George MacDonalda a nadšení MacDonaldových dětí povzbudilo Dodgsona k uveřejnění díla. V roce 1863 ukázal nedokončený rukopis nakladateli Macmillanovi, kterému se okamžitě zalíbil. Po tom, co byly zamítnuty možné alternativní názvy Alenka mezi skřítky (Alice Among the Fairies) a Alenčina zlatá hodina (Alice’s Golden Hour), bylo dílo v roce 1865 vydáno jako Alenčina dobrodružství v říši divů pod literárním pseudonymem Lewis Carroll, který Dodgson poprvé použil asi o devět let dříve. Ilustrace byly tentokrát Johna Tenniela. Dodgson si očividně myslel, že vydaná kniha potřebuje dovednosti profesionálního umělce.

Ohromný komerční úspěch první knihy o Alence v mnoha ohledech změnil Dodgsonův život. Sláva jeho alter ega Lewis Carroll brzy obletěla celý svět. Dodgsona zaplavily dopisy obdivovatelů a někdy se mu dostávalo nevítané pozornosti. Také začal vydělávat značné sumy peněz. Tento příjem ale nevyužil k opuštění svého zdánlivě neoblíbeného místa v Christ Church.

V roce 1872 vyšlo pokračování – Za zrcadlem a co tam Alenka našla. V jeho poněkud temnější atmosféře se zrcadlily změny v Dodgsonově životě. Nedávná otcova smrt (1868) ho uvrhla do deprese, která měla trvat několik let.

AMANITAS - ALENKA

11. 7. 2013
Cross, Plynární 1096/23, Praha 7 - Holešovice

Premiéra představení Alenka na motivy "Alenka v Říši divů".
Výstava fotografií Amanitas v kavárně Cross klubu.

Obsazení:

Plch, Bílá královna - Linda Mikolášková
Šklíba - Ivana Kolcunová
Králík - Michaela Hradecká
Kloboučnice - Tereza Georgievová
Srdcová královna - Klára Černá
Spodek - Benn Murhaaya
Loutkářka - Zuzana Horová
Dvořanka, Černá královna, Kytka - Hana Doležalová
Dvořan 1 - Hana Davidová
Dvořan 2 - Martin Fišnar
Vyndanej technař, Dvořan - Mira Liba
Zlá kytička - Filip Rizek
Zlá myšička - David Slačálek
Houseňák - Paul Newman
Jezlen - Tomas Augustyn
Tlachapoud - Pavel Nyč
Plameňák - Ilarka Paulovich

Amanitas - ALENKA - Cross, Praha (11.7.2013) | foto © Schonmann Foto