Erick Sermon o dnešním hiphopu

Erick Sermon o dnešním hiphopu
 
Pozor, EPMD nikdy nezavrhovali Run DMC. Ani Wu-Tang Clan. "36 Chambers", jo, to byl hip hop. "The Chronic", jo, to byla taky hiphopová deska. Ale tak tři roky potom... hm... Hiphop prostě dost vyměknul. Lidi milujou samply a všechno je dost melodický. Vypadá to trochu, že nikdo nedokáže udělat desku tak, aby vyhrál nad labelem a zachoval si svoji tvář a přitom si udržel svůj styl. To, co chce doopravdy dělat, a za čím si stojí. Pak rok 1997. Nevím. Miloval jsem Biggieho... Vymklo se to trochu z rukou. A když zmizel i 2Pac - všechno se to prostě podělalo.
Je spousta druhů hiphopový muziky, ale nedá se jim říkat rap. Rap je převaha, rap je kultura, a já jsem z hip-hopový kultury. Dejchám, spím, jím, moje ruce gestikulují, můj hlas, moje hadry, moje JÁ a moje cesta je hiphop. Můj syn rapuje, ale nechci z něj rozhodně udělat hiphopovou hvězdu. Rapovat může každej.
Jsem teď v poslední době rád za Missy Elliott, a za to co dělá. Deska Work It, ty slova, brejkaři, Adidas a řetězy. Jo, je to ženská, ale takových by to v hiphopu chtělo mnohem víc. A samozřejmě... jeden z nej hiphopových počinů roku je deska "Made You Look." To je hiphop v čistý podobě. Seriózní, čistá práce. Díky Rawkusi. Líbí se mi Talib Kweli. Líbí se mi i Outkast. Ale nedovedu si je nikdy představit dohromady. Kdyby to tak bylo, bylo by to šílený. Hip hop by jednou mohl bejt zas hudba, možná jo. Když lidi říkají hip-hop a rap, jsou to dvě oddělené, odlišné věci. Vím, proč je Missy tak šílená a proč NAS říká zachraňte tuhle kulturu, zachraňte hudbu. Protože máte v tý hudbě pěknej nepořádek, lidi. Musíte mít na všechno škatulky a kategorie. Nemyslím si, že Lil' Romeo může být srovnáván s "Made You Look." To vážně nehrozí.

Je to hip-pop. Přesně. To je velká věc. Dám to do nějaký svý skladby. To je přesně to, o čem to je. Nechtěj dělat změny, protože prachy jsou jim dobrý, ale... teď jsou k těm změnám donucený. Děti dnešního byznysu jsou totiž strašně znuděný a rozmazlený... To je to, proč to v současný není fér a čistý. Ceny cédéček jsou neskutečný. Děti jdou a koupěj si Eminema protože je bílej, ne proto, že ta deska je dobrá. Jay-Z-ho desky se taky prodávaj z jinýho důvodu, než že by byly tak úžasný. Dneska si koupíš desku a příští tejden si z ní uděláš podnos. Můžeš si na ní třeba dávat skleničky... Děti jsou už tím vším unavený, je toho moc. Teď už je nezajímá jenom hudba. Tu si každej stejně vypaluje. Na plný čáře vedou filmy, DVDčka a živý koncerty. Co bude dál, to netuším.