O GYMPLu s Tomášem Houškou

px

Přinášíme rozhovor s Tomášem Houškou, autorem knihy 'Graffiti rules', jejíž filmové zpracování pod názvem 'GYMPL' právě běží v kinech. Rozhovor o vzniku filmu a částečně i o jeho možných následcích.

Graffiti Rules (2007)Graffiti Rules (2002)Tomáš Houška odpovídal na otázky Hynekologa:
Stál jste u zrodu soukromého osmiletého gymnázia Buďánka, které bylo pověstné svojí specifickou atmosférou, individuálním přístupem ke studentovi, integrovanými předměty (dězepis apod.). Na tomto gymnáziu jste byl v letech 1993 až 1998 ředitelem, následkem čehož vyšla roce 2000 vaše kniha Graffiti rules, jenž se stala předlohou pro film Gympl. Jak kniha vznikala? Měl jste jí v hlavě už během ředitelování na Buďánce?
T.H.: Když jsem odešel z Buďánek, tak ani ne s ročním odstupem jsem měl najednou potřebu některý ty věci napsat. Ta knížka hrozně trpí tím, že je málo literární. Teď je na trhu její druhé vydání, které jsem hodně změnil - je to víc knížka. Já jsem to hrozně nekriticky psal jako deník. Je to takový epizodický, fragmentový, nějaká ta dějová linka z toho mizí. Tedy původně to vzniklo jako taková moje potřeba dostat určitý zkušenosti a zážitky ven.

Jak došlo k přenosu knihy na filmové plátno?
T.H.: Pro mě ta knížka byla zlom. Já jsem psal knížky, to je moje pnutí, prostě píšu knížky. A u této knížky jsem měl intenzivní potřebu vidět to jako obrázky, od začátku jsem řešil, jak to natočit. Tak jsem zašel za Vorlem. Mě vůbec nenapadlo, že bych si to mohl točit sám a Vorel mě napadl kvůli Kouři. Chtěl jsem tu atmosféru, a myslím, že se to docela povedlo, obzvlášť ty noční scény, tak to má přesně být. Dal jsem mu knížku, on mě pak zavolal a říká: "Tak jo, tak to natočíme."

Nakolik je kniha a tedy i film odrazem vámi prožité skutečnosti? Jak to bylo například se závěrečnou scénou knihy, kde jednoho z writerů srazí vlak?
T.H.: Ten film je posunutý trošku jinam. Když jsem napsal nevím kolikátou verzi scénáře, tak Tomáš Vorel říkal: "Takhle to přece ve škole nevypadá, to nám nikdo nebude věřit." A postupně mě vmanipuloval do toho, že v tom filmu je ukázána vlastně strašně ošklivá škola, která s Buďánkama nemá nic společnýho. Jinak všechno co je v knize je pravda, třeba to, že u mě studenti přespávali, to bylo pro Buďánka tehdy typický. A nebyl jsem v tom sám! Takhle to dělali všichni z tý první party učitelů. To byla prostě komunita lidí, který spolu dodneška fungujou, ty první učitelé a ty první studenti. Když teď vezmu telefonní seznam svých kamarádů, tak to je celá ta první parta studentů. Pak je tam pár takových častečných pravd, třeba na Buďánku chodil ve skutečnosti jenom jeden z writerů, ne všech pět... S tím vlakem, to je reálný, akorát se to nestalo tomu mýmu studentovi, ale někomu z tý jeho party. Toho kluka to zabilo. Tohle ty ostatní kluci dost prožívali...

I to je tady pravdivé, že jste kdysi v pozici učitele asistoval svému studentovi v ničení majetku?
T.H.: Jojo, i tu honičku s policajtama jsem zažil! Ale to Tomáš Vorel taky, v rámci přípravy na film jsme byli malovat s PASTOU, který s Gymplem pomáhal. A pak ještě s klukama, který ani nevím jak se jmenovali, to bylo v Holešovicích, asi po deseti vteřinách kdy kluci vytáhli spreje a udělali písmeno zaskřípěly brzdy, asi tři policejní auta, honička, mazec největší! My tam stáli s Vorlem, říkali jsme si, zachováme stoický klid, stáli jsme jak trubky a okolo běhali policajti, koukali jsme na to, a oni nás jakožto chodce, co se k tomu přimotali, zařadili mezi svědky. Pak jsme volným krokem odešli a zpoza rohu koukali... A k tomu ničení majetku - honička sice byla, ale o ničení bych se hádal. Kluci jednou malovali na betonovou zeď kolem vlakových kolejí a podruhé na strašně ošklivou budovu nějaké trafostanice. Malování na barák bych jim asi rozmlouval, ale nebylo třeba, myslím, že když to nejsou toyové, nemají chuť někoho naštvat tím, že mu postříkají novou fasádu, ale malují na plochy, kde to nikomu rozumnému nemůže vadit. I když nelegální je to samozřejmě i tam.

Může vůbec vzdělávání postavené na takto úzkém vztahu profesora a studenta smysluplně fungovat?
T.H.: Ono to fungovalo! Když se bavím o stylech učení s ostatními učiteli, oni se mě často ptají, jak zaručím, že danou látku budou studenti umět? No já to nezaručím... Ale vy to taky nezaručíte! Fungovalo to, většina těch lidí se dostala na vejšku.

Vezměme si model studenta - maluje graffiti, je to jeho svět, baví ho to, naplňuje. Na druhou stranu student je mladý, a tak jeho zaslepenost může způsobit, že ho graffiti svět zcela pohltí. Jak k takovému studentovi (a nemusí jít pouze o graffiti) přistupovat?
T.H.: Nelze to zakazovat. To nefunguje. Navíc je složitý zakazovat něco, co je z jednoho pohledu divný, divoký, a nebezpečný a z druhýho pohledu je to přece hrozně fajn, když lidi dělají to, co chtějí. Spousta věcí, které se v té knížce řeší, to je přesně to, co říkala Janis Joplin, je lepší žít naplno, než myslet na to, abych se dožil sedmdesáti v bačkorách u televize.

Vystudoval jste krom jiného psychologii. Jaké může mít tvorba graffiti dopady? Writer je posedlý tím, aby byl vidět, stojí ho to veškerý čas, peníze, ...
T.H.: Když někdo šest hodin denně cvičí na housle, nikomu to divný nepřijde. Člověk by neměl ztratit pud sebezáchovy. Ta posedlost tím, že chci něco dobře udělat a investuju do toho všechnu energii co mám, to je podle mě dobře.

Tedy Buďánka za vašeho vedení fungovala tak, že studenti dělají jen to, co chtějí dělat?
T.H.: Já jsem si postupem času uvědomil jednu asi důležitou věc. My tím, že nás to jako učitele bavilo, hodně bavilo, tak jsme studenty asi hodně dobře pro něco nadchli. Strhli jsme je, vyvolali jsme nějakou atmosferu. Věci typu jestli je kázeň, jestli nechodějí za školu, jestli je máme hlídat, jsme vůbec nemuseli řešit, protože oni dělali to, co je baví.

To však funguje jen za předpokladu, že student ví, co ho baví...
T.H.: A nebo se nechá zblbnout, ztrhnout, třeba jsme tam měli geniální učitelku hudebky, která zblbla celou školu tak, že až na několik jednotlivců tam všichni na něco hráli. Pak když byla někde nějaká školní akce, tak tam byl normálně orchestr! A to jsme nebyli konzervatoř. Je to zkrátka tak nadchlo, že doma cvičili na flétnu.

Znamená pro vás osobně graffiti něco hlubšího, nebo to byl jen prostředek, jak sdělit své zkušenosti z Buďánky?
T.H.: Mě graffiti baví. Ten rozměr Tomáše ve filmu, to je za mě - rád ty obrázky po městě vídám, rád přemýšlím o tom, proč a jak, a myslím si, že to má hodnotu. Ono jsou to takový kecy, když se říká, že to je umění... Ale ono to je umění. Ten příběh má dvě linky, ukázat obraz školství a ukázat graffiti. Už v tý knížce se snažím ukázat obě strany, že je to na jednu stranu úžasný a na druhou, že to má spoustu špatných průvodních jevů.

Kdo je Pavel Nosek, který je kromě vás a Tomáše Vorla uvedený jako spoluautor scénáře? Je to onen skutečný student z Buďánky?
T.H.: Nene, to nebyl můj student. K tomu někde nevím přesně kde přišel Tomáš Vorel. Pavel do toho vnesl něco pozitivního a něco co se mi nelíbí, i když je to možná autentický. To je kluk, který chodil na gympl, tam ho vylili, chodil na průmyslovku, tam ho taky vylili... On má za sebou historii asi spíš toho typickýho writera.
Co mě na tom provokovalo je, že on ještě víc než Tomáš Vorel vnímá školu tak, že nemůže být hezká. Pro něj to bylo jenom o tom, jak tam přežít, strašná pruda...

Jste spokojený s výslednou podobou filmu? S čím ano a s čím ne?
T.H.: Spokojený jsem s nočníma scénama, s akcema. Celý bych to viděl spíš posunutý sem, temný noční film, scén ze školy míň.

Mluvil jste Tomáši Vorlovi do výběru herců a hudby?
T.H.: Třeba Matonohu sice vybral Tomáš, nejdřív tam ovšem chtěl Macháčka, to jsem udělal obrovský bugr, pak Pavla Lišku a to jsem udělal taky velký kravál. To samý bylo s muzikou. On původně přišel s tím, že hudbu bude dělat MIG 21, to jsem mu teda řekl, že to se asi zbláznil. WICHe nakonec přivedl PASTA, PASTU zase Pavel Nosek. Můj tip na muziku byl původně Gipsy, každopádně od začátku jsem věděl, že jedině hip hop! Že všechno ostatní tam nepatří. Tomáš Vorel hiphop nemusí, tak tam nosil tu muziku, kterou poslouchá.

Muzika se tedy původně vybírala na základě toho, co poslouchá pan režisér?
T.H.: Ten začátek byl opravdu takový, že Tomáš Vorel měl představu, že film obsadí svýma kamarádama a dětma svých kamáradů a muziku vybere tu, kterou má rád, prostě stejně jako dělal všechny filmy předtím. Pak z toho třeba vystřihl ten konec s vlakem, to, že Petra sejme vlak. To mě škrtnul.

Filmu je vyčítáno, že se dějově nikam neposouvá, nezmění se chování a názory lidí, že je to jen ukázka, výsek.
T.H.: Já myslím, že to je takový klišé, co se ve filmu musí odehrát, aby to byl dobrý film. Nemusí! Jo, mohli jsme kluky ukázat po deseti letech, jak prodávají v Eurotelu ve značkovém obleku. To jsme ale asi nechtěli.

Co vlastně říkají na film lidé, kteří v něm spatří sami sebe?
T.H.: Kluk, o kterým to je, byl od začátku proti. Ne nějak výrazně, spíš takový to "to bys neměl". Co se ostatních týče, někteří jsou tam ukázaný hezky, jiný ne. Hodně lidí se tam může najít.

Jaké byly reakce mladých herců, kteří zde hrají svoji vlastní generaci? Měly například výhrady k tomu, jak jsou oblečeni a jak spolu komunikují?
T.H.: V tomhle si naštěstí Tomáš nechal poradit, hodně mu do toho mluvili. I ty graffiťáci, co se kolem toho motali... Zajímavý je, že ve většině reagovali tak, že jejich škola byla hezčí.

Už před filmem se spekulovalo, zda po filmu začne hodně nových lidí malovat, padaly názory, že graffiti začne být díky filmu ještě více cool. Je pár týdnů po filmu, specializovaným obchodům s graffiti potřebami (např. Graffneck) stoupají tržby a pražské legální graffiti zóny jsou "zničeny" sprejerskými nováčky. Co na to říkáte?
T.H.: To byl jeden z možných výsledků. My jsme o tom samozřejmě přemýšleli. Pavel Nosek to řešil hodně a i jeho kamarádi co malujou. Řešili třeba i dilema, jestli si mají scénář přečíst a říct nám, co si o tom myslí a tím nám vlastně pomoct, a nebo nás poslat do háje, protože nechtějí, aby se to vůbec točilo. To byl postoj asi většiny writerů - ať se o tom nepíše, ať se to netočí, ať je tohle téma tabu.

Jaké byly v tomto ohledu reakce na knihu?
T.H.: Špatný. Právě v tom smyslu, ať se to nešíří. Oni mi neřekli, že to píšu blbě, oni řekli nepiš o tom.

Jak si potom vysvětlujete, že na filmu spolupracovali PASTA a WICH?
T.H.: Ty to samozřejmě taky hodně řešili, ale PASTA nakonec došel k tomu, že stojí za to o tom psát a natočit to.

Neztratilo teď po filmu pro vás graffiti něco ze svého tajemství, něco ze své přitažlivosti, která je daná právě tím, že se o graffiti moc nemluví, že je stále do jisté míry tabu?
T.H.: Pro mě to nemá kouzlo v tom tajemství. Pro mě to má kouzlo v tom, že je to živý, je to exploze. Jako jeskynnní malby, jako impresionisti, co začali válcovat svůj směr, ač jim všichni říkali, že to je hnusný...

V knize přirovnáváte graffiti k Eiffelově věži, kterou veřejnost ze začátku ostře kritizovala, postupem času ji však přijala za svou a dnes je z ní symbol Paříže. Myslíte si, že by pro graffiti bylo dobře, když by ho veřejnost tolerovala a postupně zcela akceptovala? Vzhledem k vysoké návštěvnosti Gymplu se určitá shovívavost veřejnosti může vytvořit. Narážím tím na rozšířený názor, že jedinou možností, jak zastavit graffiti,je jeho legalizace.
T.H.: Jenže většina veřejnosti je pobouřena. Nevím, jestli je dělicí čára někde ve věku, ale je to tak, že je velký nadšení, pak dlouho nic a pak obrovská nenávist, negativní emoce, takhle to není, to jste si vymysleli, takhle se nemluví, takhle se lidi nechovaj, učitelé nejsou tak blbý... Ten film má sice obrovskou návštěvnost, ale všechno jsou to mladý lidi a to tak, že dvacet už je trochu moc. Já myslím, že problém nastane až ve chvíli, kdy graffiti bude moci dělat každý a bude to dělat každý, i ten, který k tomu nemá pnutí. Když lidi jdou malovat, tak do toho jde jenom ten, kdo to má v sobě, jako bombu, že prostě musí, honí ho policajti, ale to všechno je mu jedno. Jako se to stalo s rockem, který se přelil do metalu, bylo to tvrdší a tvrdší a najednou se něco přecvaklo a už to vlastně vůbec není tvrdá muzika, je to styl jak se oblíkají patnáctiletý holky, jsou tvrdý a obarvený na černo... Takhle se to doposud stalo se vším, je to vývoj.


Tomáš HouškaTomáš Houška vystudoval pedagogickou fakultu, poté si dodělal doktorát z psychologie. Stál u zrodu pražského soukromého osmiletého gymnázia Buďánka pro studenty s IQ 130+, kde byl v letech 1993-1998 ředitelem. V letech 2001-2002 byl ředitelem Lauderových škol (gymnázium Or Chadaš). Napsal řadu odborných (Škola hrou, 1991) i beletristických (Graffiti rules, 2000, později scénář pro film Gympl) knih. Nyní rozjíždí nové gymnázium Via Lucis a pracuje na dalších scénářích. Dlouhodobě se věnuje psychologickému pozadí vzdělávání, na několika školách pracoval jako školní psycholog. Experimentuje s hudbou a ději na pomezí hudby - psychologie a neurologie, věnuje se středověké hudbě, kterou aktivně míchá hip-hopem a bigbítem v kapele Albigens.

Veškeré info o filmu GYMPL [phatbeatz mirror]
870kB . .doc

Kompletní scénář k filmu GYMPL [phatbeatz mirror]
1,2MB . .pdf

Komentáře

LIDI PROSÍM VÁS NEVÍTE NĚKDO

LIDI PROSÍM VÁS NEVÍTE NĚKDO JAK SE JMENUJE TEN SONG (ODKAZ NA NĚJ), JAK HRAJE KDYŽ MÁDL HÁŽE CHLEBA S PAŠTIKOU NA STROP? DĚKUJI :)

Abyste se nepos*ali, prostě

Abyste se nepos*ali, prostě ten film nebyl nejlepší, ale něco na něm bylo, samozřejmě, že Mádl tam hrál toye, tak to mělo taky být, tak co tady furt každý nadává. Nj, možná proto, že tak trochu závidíte, že v tom filmu jste nebyli vy. Možná, kdyby jste tady neřvali jak malí haranti, tak byste šanci měli:-D

3

Gympl je cely toyarna!Znam lepsi!!!

-..já na tom byl s 72-letou

-..já na tom byl s 72-letou babičkou a tý se to líbilo víc než mě...
-Mádl byl toy největší......Cool M....
-Teda Mig 21 to je sakra jiná generace.....
-Aspoň, že se něco málo natáčelo v krosu a hráli tam Supercrooo....
-Toho herce Vorla juniora sem nedávno potkal v tramvaji a já ho poznal a vo mě ne...zvláštní...

GYMPL

Hele GYMPL TAM GYMPL SEM JDETE STÍM DO HAJZLU JE TO PRO DĚTO KTEŘÍ AKORAT DOSTAVAJ NOVOU ILUZI CO BUDOU DELAT PO ŠKOLE. STRAŠNE NOVYCH TOYU...

....

lídl styl se slevou

No...

jako rozhovor je to postavený dobře...líbí se mi to...a jelikož jsem to před 3 dny ze zvědavosti shlídnul...rád bych k tomu taky něco řek. Nekoukal jsem na to z pohledu graffiti a blablabla jak je stále donekonečna omíláno...spíš mě zajímalo jak to Vorel pojal...a když bych měl srovnat Kouř a Gympl tak to sou nebe a dudy, kam se poděla Vorlova osobitost? Přijde mi že tenhle film natočil čistě proto, aby\ se prodával. Taková ta konzumní mrdka. (Nehledě na zvýšení tržeb graffshopů:)) Nicméně je pravdou že některé věci mi toho dost připomněli ze studia na mé škole (i když to nebyl gympl). Takže tenhle film mám za sebou udělal jsem si vlastní názor....a teď ho můžu nechat se ztratit v oceánu mých ostatních nepotřebných informací....
Jen by mě ještě zajímalo proč lidé neustále (nebo aspoň dost často) v téhle době přiřazují ke graffiti hip hop? Myslim že v dnešní době to již tak není....to co bylo u zrodu nemusí přece platit stále ne???
HOWK!

lamo, hiphop u zrodu? a

lamo, hiphop u zrodu? a nemysli pyco blba

Nevim proč to nedokážeš

Nevim proč to nedokážeš pochopit :) Víš proč se často přiřazuje hiphop ke zrodu? Většina lidí co malovali v NY v 60,70 letech, kdy byl začátek, tak poslouchali hip-hop (černoši) ... chceš to rozvíst ještě víc, a nebo ti tohle stačí?

hhhhhhhhhhhhhh

SHG prvni pecka 1979, prvni graff zacatkem 60. letech.. rozved to vic, asi mam spatne informace, takze nestaci!

film jsem neviděl, takže

film jsem neviděl, takže nevím kdo co jak vykrádá, ale rozhovor se mi líbí a jen dokazuje, že se najdou i neomezení učitelé s dávkou lidskosti. Škoda jen, že jich je ve školách zanedbatelně a vlastně i v celé společnosti. Pan anonym má asi patent na graffiti a bojí se o svoje zisky, avšak já ho můžu ubezpečit, že fiti zůstane stále v ilegalitě a filmů kde se oně otřou bude ještě celá řada:))

ryba...

ryba...

hele phatbeatz, to ted

hele phatbeatz, to ted hodlame oslavovat kazdou picovinu jen protoze vykrada graffiti? prejmenujeme stepanskou na houskovu? godfather pasta bude mit svoji sochu na namesti miru? duke neunavuj nas uz dalsim spamem o gymplu. diky

názory Tomáše Houšky …

… mě zajímali, nikde jsem jeho vyjádření k filmu nenašel.

jinak souhlas, tímhle rozhovorem s Gymplem koncim.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML tagy: <a> <em> <strong>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

Akce

HYPNO OPEN AIR 2019

29.6.2019 (12:00)
Beach Park Mlékojedy, Mlékojedská 246, Tišice

Live: Hugo Toxxx, Dvojlitrboyzz, Mad Mado, Golden Seed, Voodoo808
DJz: Nobodylisten, Huclberry, Voodoo, Frank Flames, Vae Cortez, Durt808, Freezer, Doemixxx, Y.Peyseyko, Tristan, Klebold

Doprovodný program: Footvolley (start 9:00), producentský workshop, merch stánek, ping pong, Flaus Zone, skatepark, Barber Shop (15.00 - 19.00), Pole dance zóna & Pole Challenge Battle (start 13:00), Surf Aréna (stánek + balanční deska), graffiti, trampolína, železná koule, …
Veškerý doprovodný program je pro návštěvníky zcela zdarma.

Stánky: Vegan Grill, Rolovaná zmrzlina + kafe, Space Stoners, Mania fitness, King of King's, TaMama

začátek: 12.00
předprodej: 400,- (hypno808.cz) / 466,- (goout.cz)
vstup: 500,-
info: www.phatbeatz.cz / www.facebook.com/events/709874216074799

GAMBRZ FEST 2019

29.6.2019 (14:00)
U Veselé kozy, Nadražní 2a, Praha 5

Live: Gambrz Reprs, Jim Čert, Lemmingway, Ptakz, C:/lean Water
DJs: Maro, Midok & Relok

Spoustu zážitků, ale málo vzpomínek - to je už 8. ročník Gambrz Festu!

začátek: 14.00
vstup: 150,-
info: www.gambrzreprs.cz / www.facebook.com/events/443949709505522

ČELART 2019

29.6.2019 (14:00)
Městský stadion Čelákovice, U Kapličky, Čelákovice

Live: Jamchestra, Zuzana a Kocouři, Počasí, Qwil, Rape Act, Duo Rakašvili, Adam Čapek, Potulný hormon Lukáš Heinz, Music Please Tent

Vystavující: Oldskool Killamike, Sklon, Adost, Poet 213, Pablito Postler, Simon, Ke Lim Ek, Prt Art, David Skuhravý, Flo Da, Ivan Štindl, Sarley Art, Markéta Henyšová, Evz Enia, Džejn, Juriet Cosplay, Lukáš Blažek, …

začátek: 14.00
vstup: dobrovolný
info: www.facebook.com/events/1053174921545158