Streetart - Boj o ulice

px

Na ulicích českých měst už dávno nejsou k vidění jenom zářící neony kadeřnictví, hospod a heren. Na zdech už nevisí jenom plakáty a billboardy. Snad na každém rohu dnes „září“ také různé nápisy, klikyháky, nálepky s podivnými obrázky, obtisky šablon, polystyrénové reliéfy a všelijaké jiné ozdoby. Dohromady se tomu všemu říká streetart, tedy pouliční umění. Většina lidí však dává přednost termínu vandalství.

Streetart je obecný pojem pro nejrůznější nekomerční umělecké využití veřejného prostoru. Je to snaha o znovuzískání ulic, které nekompromisně pokryla reklama. Je to nelegální pokus předložit našim očím něco jiného než obrázky komerčních produktů a šedivé městské zdi. Účelem streetart by měla být komunikace s obyčejným člověkem, který žije ve městě stejně jako ten, kdo ho chce oslovit.

Jaké se k tomu užívají prostředky? „Klasické. Jde o vizuální efekt vyvolaný piktogramem, logem, písmem, ilustrací nebo jakýmkoliv designem. Celkové vzezření by mělo být jednodušší, mnoho prvků by vše jen komplikovalo. Vzhledem k umístění díla na hektické ulici velkoměsta„, říká Pasta, hvězda českého streetartového nebe.

Jako ve všem je i ve streetart většina produkce špatná. Dílka nemívají kdovíjakou výtvarnou úrovni, velmi často nemají myšlenku (legální reklamy na tom ovšem nejsou lépe) a o práci některých sprejerů nelze mluvit jinak než o vandalství. Pak je tu ale streetart, který si označení umění zaslouží. Velmi mnoho lidí jej přesto takto odmítá nazývat.

Historie graffiti
V dnešní době streetart využívá velmi mnoho technik a materiálů, na začátku však bylo především sprejované graffiti. Legenda vypráví, že se zrodilo v šedesátých letech na 183. ulici New Yorku. Tam bydlel mladík jménem Demetrius, řečený TAKI, který se jednou rozhodl posprejovat celý New York svým jménem spojeným s číslem ulice, kde bydlel. Zrodil se tak legendární „tag“ TAKI 183. Obyvatelé New Yorku záhadný nápis zaujal a chtěli mu porozumět. S tajemným vandalem nakonec udělaly rozhovor noviny a TAKI se stal hvězdou.

Následovalo ho pak obrovské množství lidí, kterým se myšlena značkování zalíbila. První vlnou graffiti se tedy neslo hlavně nadšení ze vzrušující svobody „posprejovat cokoliv“. Myšlenkou číslo dvě se však stala společenská kritika. Graffiti se vždy vyvíjelo ruku v ruce s hip-hopem. Černošská ghetta dávala svou hudbu najevo odpor k majoritní společnosti, posmívala se jejímu disku, mluvila o nerovnosti, rasismu. O tomtéž začaly vyprávět i nápisy na zdech, které za noci různí naštvaní sprejeři „exportovali“ z ghetta do bílé části města.

U nás se graffiti objevilo po roce 1989 a mnoho lidí považuje tuto první českou grafitovou scénu, stejně jako český hip-hop, za směšný odvar zahraničních vzorů. Rozdíl byl samozřejmě v absenci sdělení. Sprejery i hip-hopery se u nás stali většinou spokojení mladíci ze střední třídy, kteří při zpěvu nadávají na všechno, co je napadne. Nechce se ale věřit, že by opravdu mohli být tak naštvaní, aby museli posprejovat každou volnou plochu.

Co je moc a co je málo
Pokud bychom tedy měli hledat streetart, který by opravdu mohl být označován za umění, měl by splňovat jistá kritéria. Dobrý streetart především komunikuje s okolím. Je vytvořený přesně pro určité místo, které dotváří jeho poetiku. Nemusí být nutně politicky angažovaný, ale třeba jen vtipný. Každopádně by ale měl něco říkat lidem, kteří ho na ulici míjejí.

Zůstává problém s vandalismem. Některé skupiny streetartisků si stanovují v tomto směru pravidla jako třeba: „na historické budovy ne“, „lepit jenom na zadní stranu dopravních značek“, “používat ekologicky šetrné materiály“. Nejméně problématická je novinka ve světě graffiti, takzvané reverzní graffiti. Spočívá v tom, že si najde nějaké špinavé místo a svůj obrázek nebo nápis nakreslíte tak, že plochu na těch správných místech umyjete.

Trochu smířlivosti
Veřejný prostor zabírá zcela legálně spousta vizuálního odpadu v podobě reklam. Nikdo se obyvatel města neptal a prostě je upravil pro své potřeby. Buď to můžeme akceptovat, anebo to zkusit změnit. Změna pak nemusí znamenat jenom ničení billboardů a domů, může to být také nabídnutí alternativy. Ačkoliv nemusíme souhlasit se způsobem, jakým se o tom snaží chuligáni čmárající fixami po výlohách, možná bychom rádi potkávali nápaditější díla, podobná těm na obrázcích. Když veřejnost dovede takovéto decentní a vkusné podoby streetart ocenit, budou mít vandalové méně záminek k nesmyslnému čmárání.

Autor: Tomáš Gabriel
Zdroj: časopis – Rodina a zdraví /2/2007 (www.raz.cz)

Komentáře

Ahoj. Článek pěkný.

Ahoj.
Článek pěkný. Chystám se u nás ve městečku vytvořit nový kroužek v klubovém stylu a to s názvem Mladý umělec. Předmětem je, vychovávat z nich lidi, kteří nebudou vandalismus podporovat svým chováním a budou se učit vnímat svět a svou seberealizaci pomocí "umění". Kdyby někdo chtěl... pomoci... podiskutovat... ráda pokecám. Čus Barča (MDDM Čelákovice)

Prosba

hoi kocouři,
jelikož a protože na tohle téma budu psát absolvenstkou práci a informací není nikdy dosti, byla bych ráda kdyby mě vzal někdo do učení a někdo zasvěcenej mi pomoh je to pro dobro věci a určitě se v rámci slušnýho vychování cudný dívky revanžuju.
pac a pusu vaše rumová víla

šulini to jejedno jeslije

šulini to jejedno jeslije tam grafit nebo nějaká pičovina stejně to u většiny špatně vipadá
ti lepší to totiž umí

RODINA A ZDRAVÍ ?!

STREETART ?!

Pismo

Abyste si nemysleli ze lidi co pise o grafity je malo...

http://teapod.wz.cz/Book1.pdf

GABRIEL DNESKA ŠNUPE ARIEL

NAPÍŠU O TOM CO JE DNESKA "IN",
NEVADÍ ŽE O TOM VELKÝ HOVNO VIM

rodina a zdraví )))) to

rodina a zdraví )))) to mluví za vše

ty vole..

tandle clanek hrozne smrdi!.....aha to je kobe :)

ehm...

Až na ten poslední odstavec to zas tak špatný není-i když článek někoho zasvěcenějšího by taki neuškodil-...určitě bych ocenil, že se někdo snaží tohle prezentovat širší veřejnosti-laikům (pochybuju, že by si moje matka četla nějaký graff magazine nebo checkovala pořad na tohle téma) , aby věděli co je to streetart a tím jim dát trochu "přičuchnout" k tomu co jsou ty samolepky, skulptury, plakáty....vlastně zač. Spousta lidí neví a nezajímá je to a když si přečtou tenhle článek(jestli si ho přečtou)-a nejen ten, tak si na to určitě rozšírí svůj názor než jen na to, že by se jinak omezili označit tohle za vandalismus...
Ps: Taky nesnáším, když se někdo sere do toho o čem nemá ani šajnu, ale tohle....mi přijde ok.

Jo aha zdroj časopis rodina

Jo aha zdroj časopis rodina a zdraví... tak to mluví za sebe

to budu muset zvyraznit ze

to budu muset zvyraznit ze je to z Rodiny :) . a navic je to v rubrice 'z tisku'

Kdo tenhle text psal? miluju

Kdo tenhle text psal? miluju když píší lidé o věcech které je buďto nezajímají nebo o nich moc nevědí a samy je nedělají...to pak vždy dopadne suprově... tohle bych zařadil do článku z lidových novin ne na "graffiti web"..

Tak to je moc..... já beru

Tak to je moc..... já beru tagy jako jednu z nejtěžších disciplín a že to někdo neumí ocenit to je jeho veěc. Když dem na kačák a vidim tam lavora na zdi a jeho stylovej trow-up tak mi oči vypadnou, a mozek se spálí....a taky to nikdo neocení

crap!!!

zase ty ty debile skaredej!!!!

Street Art

..ahá...tak todle ten sreet art..akorat nevim co myslel autor textu timdle:...chuligáni čmárající fixaci po výlohách...???a "Pasta, hvězda českého streetartového nebe" je taky pecka :)

fixami . jasnacka . opraveno

fixami . jasnacka . opraveno :)

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML tagy: <a> <em> <strong>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

Akce

GRAFFITI ROCK JAM #13

2.5.2020 (11:00)
legální stěna PBS, Třebíč

13. Graffiti Rock Jam na legální stěně PBS v Třebíči.
Zajištěn pitný režim i občerstvení, stejně jako mobilní Pantograff art store stánek s prodejem barev, latexů atd.
Afterparty klub B, Rap, DJs…

začátek: 11.00
vstup: zdarma
info: www.facebook.com/events/469390010444166